Stěhování do zahraničí má své specifické odlišnosti v porovnání se stěhováním v tuzemsku. Jestliže se podcení, mohou mít značný vliv i jako stresové faktory a mohou stěhovací proces zkomplikovat.
Vliv vzdálenosti. Stěhování do ciziny obnáší mít sbalené všechny věci tak, aby se vešly do jednoho stěhovacího vozu. Stěhuje se tu na jeden zátah a je nemyslitelné, že by se stěhovací kamion vracel pro nějakou věc, co jste na bývalém působišti zapomněli, po absolvování půl druhého tisíce kilometrů.
Vlivy zeměpisné šířky. Zeměpisná délka nehraje při stěhování na evropském kontinentu zásadní roli. Jinými slovy jestliže se pohybujete se stěhovacím vozem zhruba od západu na východ nebo od východu na západ, stále jste součástí jednoho zeměpisného pásma, kde charakter počasí zůstává prakticky beze změny. Něco jiného je ale stěhování na sever nebo na jih. Právě tam se mohou okolní vlivy změny zeměpisné šířky projevit do značné míry, například při stěhování do Finska za polární kruh, anebo při stěhování do Španělska či Itálie, kde panují celkem běžně tropická vedra.
Vliv ročního období a dnů v týdnu. Stěhovat se do Estonska nebo třeba do Finska za polární kruh v lednu nebo v únoru mi připadá vysloveně nešťastnou volbou. Anebo podniknout stěhování do Španělska v červenci, kdy jsou tyto oblasti zasažené letními tropy. Přenechal bych takové stěhování stěhovací firmě, která si může na základě vhodné volby ročního období usnadnit práci a celé stěhování se tím urychlí. Bezproblémové stěhování do Estonska je také v době, kdy na evropských dálnicích nepanuje zákaz vjezdu kamionům nad tři a půl tuny, což může být o víkendech a svátcích a někdy i v pátek. Termín stěhování bych zvolil nejspíš ve středu, abych se vyhnul stresujícímu náporu počátku pracovního týdne. Ve středu a ve čtvrtek je již volný víkend na dosah a může to lépe působit na psychiku.